Blog Karolíny V. - Dostaveníčko s buranem!

Dostaveníčko s buranem Do nedaleké restaurace jsme vyrazili rázným krokem. Tedy jak kdo. Nehorázně těžká kabela s rekvizitami z natáčení mě výrazně zpomalovala. Amant Viktor hnal přede mnou v první linii v podstatě až ke stolu, kde jsme měli rezervaci. Praštila jsem úlev

Dostaveníčko s buranem

Do nedaleké restaurace jsme vyrazili rázným krokem. Tedy jak kdo. Nehorázně těžká kabela s rekvizitami z natáčení mě výrazně zpomalovala. Amant Viktor hnal přede mnou v první linii v podstatě až ke stolu, kde jsme měli rezervaci. Praštila jsem úlevně  taškou o zem, zatímco Viktor už hladově listoval v jídeláku. O podržení dveří či vysvlečení mé osoby z kabátu nemohla být řeč. Nevšímá si detailů, protože je nervózní, uklidňovala jsem se. Objednal lahev výborného bílého a hlavní chod pro oba. Ústřice, langustu a nádavkem obrovský  talíř mě neznámých mořských plodů. Chutnaly fenomenálně. Večer začal vypadat slibně. Byl výřečným společníkem a pěkně se na něj koukalo. Vyprávěl jak podniká, co všechno procestoval. Ani mi nevadilo, že mě téměř nepustil ke slovu, měla jsem ústa zaměstnaná přežvykováním vynikajících slanovodních potvor. On zrovna tak. Po dvaceti minutách mě ale pohled na kousky krevet a chobotnic létajících ze chřtánu mého protisedícího společníka přestal bavit. V průběhu hodiny objednal dvě lahve vína, z čehož jednu a půl zvládl vypít na sólokapra. Sekvence oplzlých dvojsmyslů a zvaní se ke mně domů na sebe nenechala dlouho čekat. Paralelně se stoupající hladinkou alkoholu rapidně klesala úroveň domnělého gentlemanství. A padla až na dno. Krásnější ženskou jsem neviděl! Pojedem k tobě? Podíváme se spolu na film? Udělám ti masáž! Vystřílel kompletní plejádu nejotřepanějších agitačních bonmotů. Klasika. Stáhl se až ve chvíli, kdy jsem vyrukovala s výmluvou, že mám jaksi své dny. Opět klasika. Uplynulo celkem 90 minut a já se jala mizet co nejrychleji a co nejdál. Zaplatíme. Hlaholila jsem na číšníka. Na účtence se vesele smála cifra 2470 korun. V hlavě mi blesklo, že takovouhle částku jakožto emancipovaná žena nemohu nechat svůj navátý protějšek celou uhradit. Jala jsem se tedy prozměnu tasit svoji šrajtofli. Složíme se napůl. Kouknul na mě s výrazem překvapeným tak, jako by právě viděl osmý div světa. Já blbec! Nemám s sebou platební kartu! To snad není pravda. Zazoomovala jsem zrakem na jeho horní končetiny, kterými zmateně štrachal v prázdné prkenici. Skutečně s sebou neměl nic, kromě občanky. A možná papíry na hlavu. Z jeho teatrálního výstupu jsem tak nějak odtušila, že lže. Zaplatila jsem, rozloučila se a zmizela vstříc šerem zastřenému domovu. Cosi mi za zády ještě blekotal o tom, že se bude revanšovat. Seznamkářský hochštapler se stáhl se svou vyvětranou prkenicí a móresy řeznického psa neznámo kam. Naštěstí. Nechtěla jsem se tu zbytečně rozepisovat a zabíhat do detailů. Beru tuhle záležitost jako zkušenost pro zasmání. To, co vídám denně okolo sebe, je pochopitelně mnohem horší. Nu a tak jsem se rozhodla se z tohoto svého sociálního splínu vyplakat v nové epizodě Chlapidária na Stream.cz. Epizoda zde: https://www.stream.cz/chlapidarium/10008402-hulvati-a-burani-kolem-nas   Další příběhy Karolíny V. u nás na blogu! A také možnost zakoupení knihy na Alza.cz !