Skladování bylinek a koření

Výběr koření

Koření nebo bylinky kupujte nejlépe čerstvé a nedrcené. Při nákupu si všímejte zejména data spotřeby, ale u kořenících směsí také toho, co obsahují. Vyhněte se těm, které obsahují příliš soli nebo glutamátu sodného, a sáhněte raději po těch s označením bio. To by mělo zaručit, že v balení jsou byliny bez chemických úprav a sušené při teplotě maximálně 45 ºC, kdy zůstávají zachovány všechny cenné látky. Obchodní balení, ve kterém se koření prodává, je určené na cestu od výrobce k zákazníkovi a další skladování se v něm nedoporučuje. Kupujete-li koření rovnou ve skleničkách, přesvědčte se, zda jsou vzduchotěsně uzavřené.

Použití
Koření a bylinky zvýrazňují chuť jídla, podporují tvorbu slin a trávicích šťáv, dezinfikují zažívací trakt, přispívají k dobré peristaltice střev a zrychlují metabolismus. Obecně platí, že koření by se mělo do pokrmů přidávat až v druhé půlce vaření, některé specifické druhy koření (např. kari) a čerstvé bylinky dokonce těsně před dokončením jídla. Pokud použijete více než tři druhy koření do jednoho pokrmu, mohou se jednotlivé chutě přebíjet a rušit. Výjimku tvoří snad jen indická kuchyně, která je na kontrastech mnoha chutí a vůní založená.

Čtěte také: Víno doporučují i lékaři

Skladování koření

Chcete-li zachovat chuťové vlastnosti a kvalitu koření, je třeba dodržovat při skladování jistá pravidla. Nejvíce škodí vlhko, světlo a teplo. Pro uchovávání koření a bylin je tedy ideální temné a suché místo s maximálně pokojovou teplotou. Nádoby na koření vybírejte nejlépe skleněné, neboť sklo vydrží i dlouhodobý kontakt s agresivními silicemi, jež některé druhy koření (hřebíček, zázvor) obsahují. Přestože čiré sklo usnadňuje orientaci při používání koření, tmavé sklo, které propouští jen velmi málo světla, je pro skladování lepší. Uzávěr nádobky musí dobře těsnit. Kořenky se často umisťují poblíž varné desky nebo přímo nad ní, což je špatně. Tam jsou totiž vystaveny vyšším teplotám i vlhkosti vznikající při vaření. Kvůli tomu mohou ztrácet aroma i chuť, přejímat pachy z vaření nebo dokonce plesnivět. Pro kořenky najděte místo, kde budou po ruce, ale zároveň chráněny před nepříznivými vlivy. Pamatujte také, že mleté koření vydrží v kořence půl roku až rok, celé (nedrcené) 3 až 5 let. Pro to je výhodnější kupovat celé koření a bezprostředně před použitím ho namlít v mlýnku na koření nebo rozdrtit v hmoždíři. Zatímco mlýnek se používá většinou pro jeden druh koření (nejčastěji pepř), v hmoždíři můžete najednou drtit celé kořenicí směsi, nebo dokonce připravovat pasty (například s česnekem), zálivky a marinády (s přidáním oleje).

Více tipů, rad a zajímavostí naleznete na portálu Vše o vaření

Čtěte také: Bez čeho se neobejdete.. Superpotraviny!

Hmoždíř slaví velkolepý návrat

Toto kuchyňské náčiní má svůj prapůvod ve dvou kamenech, mezi nimiž naši předkové rozmělňovali semena rostlin. Spodní kámen s prohlubní sloužil jako miska, druhý vypouklý drtil semena. Postupně se kameny opracovávaly tak, aby lépe vyhovovaly svému účelu a vzhledem se přiblížily misce s palicí. Hmoždíře se používaly na drcení obilí, koření i bylinek. Vyráběly se z kamene, kovů (bronzu, mosazi, mědi) a keramiky. Dnešní hmoždíře musejí být nejen funkční, ale také vzhledově dokonalé, neboť obvykle vystavené na viditelném místě zdobí interiér kuchyně. Jsou zkrátka praktickou pomůckou i dekorativním předmětem zároveň. otáčkám může pesto zkysnout.

Bazalkové pesto

2 svazky bazalky
30 g piniových oříšků
1 stroužek česneku
2 lžíce strouhaného parmazánu
50 ml kvalitního olivového oleje hrubá sůl, trochu čerstvě mletého pepře

Příprava
Lístky bazalky otrháme ze stonků a oloupeme česnek. Spolu s piniovými jadérky vše rozdrtíme v hmoždíři, olej přiléváme postupně. Nakonec přimícháme sýr, osolíme a opepříme. K přípravě lze teoreticky použít také ruční mixér. My takový postup nedoporučujeme, neboť kvůli rychlým otáčkám může pesto zkysnout.

Zdroj: vseovareni.cz

Diskuse

vstoupit do diskuse