Mnohdy nejedna z nás bádá, kým vlastně je. Položily jste si už tuhle otázku? Já právě teď, při psaní svého prvního příspěvku do blogu. Zamýšlela jsem, jak ho pojmout, o čem mluvit a jak vlastně začít. A v tu chvíli vyvstala otázka – ,,Kdo vlastně jsem? Kdo je ten člověk, který tu bude denně zveřejňovat příspěvky o tématech, které píše sám život?
Jsem dcera.
Potomek dvou lidí, kteří šli na cestě životem společně. Jak to už někdy tak bývá, jejich cesty se rozdělily z důvodů, které byly neslučitelné s láskou, klidem, mírem a harmonií. Takže dnes hrdě udávám – jsem dcerou své matky. (Otec znám, živ, ale nevítán)
Jsem sestra.
O rok mladšího brášky, který pro mě bude pořád tím maličkým, i když je už vlastně muž.
Jsem vnučka.
O jednoho dědečka mě připravila rakovina, když mu bylo něco málo přes 40. V životě mi zůstali matčini rodiče, kteří mi poskytli dočasný přístřešek a já, vděčná vnučka jsem pod střechou dědečka, který mě denně zkouší svou zahořklostí a babičky, která to vlídným slovem vždy vyžehlí. (Druhá babička známa, živa, ale stejně jako její syn nevítána)
Jsem kamarádka.
Ztřeštěného spolku, který spolu prožívá radosti i strasti.
Jsem přítelkyně.
Chlapa, který by dříve neodpovídal mým ideálům, ale dnes je sám o sobě ideál. (Se spoustou much, neduhů a věcí, za které na něho denně vrčím)
Jsem nastávající matka.
Miminko si ještě pár měsíců bude lebedit v mém bříšku, přesto je už teď něčím nepostradatelným.
Jsem domina.
Vše musí být po mém a běda, jestli ne.
Jsem hysterka.
To je vlastnost, kterou si ani neumím obhájit, prostě jsem jí dostala od Boha.
Jsem parťák do nepohody.
Moje rameno a slova útěchy jsou vždy připravena pro každého, kdo si je vyžádá.
Jsem cholerik.
Takový čertík z krabičky, který vyletí při sebemenším otřesu.
Takhle bych mohla jmenovat ještě pár hodin a přesto bych na něco zapomněla. Jedno mě však napadá. Tohle vše se dá shrnout jedním jediným slovem – JSEM ŽENA!
A co vy, milé čtenářky? Už jste si položily otázku – ,,Kdo jsem?“ Ano? A jaká byla odpověď? Podělte se s námi v diskuzi.
Zítra jsem zpět s dalším příspěvkem. 🙂
Autor: Markéta Benešová